AKTIP - Konzultační a terapeutický institut Praha

O příčinách a dynamice přejídání

„Co je to za příšeru, která vás žene k tomu, abyste snědli celý balík cukroví, ještě než jej donesete domů?“

1. Vlivy kulturní – tlaky, paradoxy, ideály, iluze:

V současné společnosti se člověk ocitá pod vlivem tlaků, které jsou často protichůdné. Na jedné straně „jíst, jíst, jíst“ na druhé „zhubnout, zhubnout, zhubnout“.
Z jedné strany působí tlak obecně uznávaného ideálu ženské krásy na velmi štíhlou postavu. V reklamách vystupují štíhlí lidé, v módních časopisech a v soutěžích krásy vidíme štíhlý ideál jako zdůrazňovanou a oceňovanou hodnotu. Ve srovnání s ideálem krásy v historii se ten současný posouvá ke stále větší štíhlosti.
Z druhé strany působí tlak svůdných a snadno dosažitelných lákadel nejrůznějších dobrůtek. Města jsou plná stánků s rychlým občerstvením a vůně, které se z nich linou, bývají neodolatelným pokušením. A tak nepřemýšlíme o tom, že jsme jedli před půl hodinou a vlastně vůbec nemáme hlad. Reklamy na nejrůznější druhy potravin na nás útočí téměř na každém kroku (v tisku, TV, rozhlasu, nevyhneme se jim při cestování ani při návštěvě kina). Dovedně útočí jak na naše chutě, tak i na naše ostatní touhy - po klidu, rodinné pohodě, úspěchu, dobré kondici, touze být zajímavý a atraktivní….
Paradoxem je, že na ty samé touhy v zápětí útočí reklama na nějaký dietní program či přístroj nebo pomůcku na zhubnutí.
Jídlo pro nás přestává být něčím, co patří k domovu, co má svůj rituál a svůj pravidelný čas.
Dostáváme „paradoxní vzkaz – dopřej si něco dobrého, buď štíhlá,“. Jak mu vyhovět? Zmatení může přispívat ke vzniku excesů a extrémů – posedlosti po jídle, posedlosti po dokonalé figuře za jakoukoli cenu.
Dalšímu zmatku přispívá informace že „metody na hubnutí nefungují“ (hladovění nefunguje, speciální oblečení pro zbavování kalorií nefunguje, redukční přístroje nefungují, projímadla nefungují). Slyšíme to v reklamách na konkurujících si firem, dozvídáme se to od lidí, kteří se pokoušeli zhubnout již mnoha různými způsoby a nepodařilo se to. Většina z nich věří, že když najde „tu správnou dietu“ (to je magické zaklínadlo), nadváha zmizí. Přinášejí si do dietních programů mnoho nereálných očekávání a jsou pak jejich výsledky zklamáni.

2. Jídlo, jako ochrana před úzkostí

Zažili jste to někdy? Jak tomu nepříjemnému vnitřnímu pocitu (úzkosti) uleví malá svačinka?
Když se najíme, způsobí to zvýšení hladiny cukru v krvi. Ta nám zajistí energii na fungování, způsobí pocit sytosti, ale také pocit uvolnění. Uleví se nám od úzkosti.
Jídlo podporuje v mozku tvorbu endorfinů – „vnitřních drog“. Ty způsobují zlepšení nálady, zmírňují bolest, uvolňují. Jejich vytváření je stimulováno (kromě jídla) také smíchem, sexem, příjemnými aktivitami, cvičením. Tak jídlo přináší nejen uspokojení, ale také úlevu od úzkosti. A to velmi snadnou a rychlou cestou. Někteří lidé si pak začnou překládat svoji nervozitu jako „mám hlad“. Uleví si jídlem nakrátko od úzkosti, jejich tělu však přitíží nadbytečné množství energie, na kterou „nemělo hlad“.

3. Jídlo, jako ukojení potřeby okamžitého uspokojení

Pro zdravý vývoj, potřebujeme v průběhu svého života také dostatek adekvátního uspokojení svých potřeb. To se týká jak potřeb biologických (tepla, výživy…) tak potřeb citových (blízkosti, patření, lásky, svobody…). Pokud potřeby nejsou dostatečně uspokojované v dětství, vyroste člověk v dospělosti nespokojený (emočně hladový, s nedostatečnými schopnostmi, jak své potřeby uspokojovat. Neumí vybudovat zdravý vztah (více dává než přijímá, neumí si říci, co potřebuje, či si nedovolí přijímat to, co chce, neumí si ochránit své hranice – nedělat to, co nechce…), neumí rozvíjet tvořivou činnost, neumí potřebu uspokojení odkládat…. Často se pak obrací k potravě jako náhradnímu zdroji, který přináší snadno dostupné, okamžité uspokojení.
Tyto příčiny přejídání se obvykle špatně okrývají, neboť tito lidé často pomáhají ostatním (pečují o potřeby druhých) a sami se pak v soukromí přejídají pro vlastní uspokojení.

4. Jídlo jako úleva od deprese a agrese

Lidé trpící depresí, jsou často „hodní lidé“, kteří se „nesmějí zlobit“ na ostatní. Tento „zakázaný“ pocit (zlost, či nepřátelství) pak potlačují. Zlost, nepřátelství či agrese si pak mohou pomocí nevědomých mechanismů najít pokřivenou cestu, kterou jdou proti svému majiteli. Místo zlosti pak člověk může cítit pocit viny. Za ty se může nevědomě trestat třeba přejídáním a jeho následky (obezitou). Obojí pak dále posiluje pocity viny a uzavírá se bludný kruh přejídání.
Jídlo může také sloužit jako „ucpávka“, která nepustí ven nepřijatelný pocit zlosti, nebo jako odreagování agrese – zaměstnáním čelistí „drcením potravy, namísto nepřítele“.

5. Jídlo jako podvědomá ochrana před láskou a intimitou

Tak jako měkký polštářek může dobře chránit před bolestí třeba při velikonoční pomlázce, tukový polštář může dobře chránit před intimitou spojenou se strachem a bolestí.
Může se to týkat bolesti, kterou člověk zažil např. při traumatických událostech (úmrtí partnera, nevěra, rozbití vztahu…). Obezita činí člověka sexuálně nepřitažlivým. Přestane lákat své okolí k pokusům o přiblížení. Tak ho může ochránit před dalším vztahem a tím pádem také před dalším možným opuštěním.
Strach z intimity, může vzniknout také díky bolavé zkušenost v dětství (sex. zneužití, ponížení, znevážení…). Tukové „vypolštářování“ může opět chránit před jitřením nezahojené rány a může zajistit, že se bolavá zkušenost nezopakuje.
Sex se může stát esteticky a mechanicky nepříjemný, nebo dokonce nepotřebný. Posedlost potravou stojí velké množství emoční energie, a tak je omezena energie potřebná pro vztah. Jídlo se pak může stát nejdůležitějším partnerem, který zabere prostor pro ostatní lidi, životní otázky a problémy.

6. Jídlo jako trest pro sebe, nebo pro své okolí

Pokud člověk nese na svých bedrech náklad viny (ať skutečné, či falešné), může se začít trestat přejídáním a nadváhou. Pak se může nenávidět za nadváhu, což je méně bolestivé, než se zabývat zlostí na sebe za udělané (či domnělé) chyby.
Může pak získat image „obětního beránka“, který přece nese už tak velké břemeno (nadváhu), že je pochopitelné, že už nestačí na další nároky života.
Všichni máme sklon popírat vlastní vinu a vidět vinu na druhých. Zralá osobnost pracuje přes tuto přirozenou tendenci a řeší. Je schopna říci:“ Já jsem udělala chybu, můj partner udělal chybu, žádný z nás není lepší než ten druhý, jsme sebe hodni“. Ti kteří nedojdou k tomuto závěru, mohou ve svých úvahách pokračovat směrem: „Mám surový úděl“. „Není tak dobrý, jak jsem si ho představovala.“ Mohou se pak se svými partnery „vyrovnat“ přibráním na váze.

7. Jídlo jako vzpoura proti sobě i ostatním

Perfektní postava – cíl, který se může stát bičem, jímž člověk žene sám sebe (nebo dovolí, aby ho jím popohánělo okolí – perfekcionalistický manžel, či rodič...). Stojí mnoho energie, omezování, dodržování přísných dietních a režimových pravidel – následné únavy a frustrace. Ta se může stát spouštěčem rebelie (přejedení) proti neúnosnému tlaku.
Pro dítě bývá nejvíce nebezpečný dvojitý bič – pokud ho rodiče na jedné straně nutí jíst a na druhé straně vyžadují, aby nebylo tlusté. Tomuto paradoxnímu tlaku nelze vyhovět. Může přispět i ke vzniku onemocnění - bulimii či mentální anorexii.

8. Jídlo jako vyjádření potřeby kontroly

Kontrola – bývá často spojena s vysokou mírou perfekcionalismu.
Perfekcionalisté jsou často nejstarší děti, které vyrůstaly v rodinách, kde byli příliš kontrolováni. K práci i ostatním činnostem se staví úzkostlivě a starostlivě. Nedokonalost prožívají s vysokou mírou úzkosti. Pro společnost, či zaměstnavatele bývají velmi užiteční. Jsou však také velice náchylní k obsedantně kompulzivním onemocněním včetně přejídání. (obsese = vtíravé úzkostné myšlenky a představy, které neodpovídají skutečným zájmům a přáním jedince, kompulse – nutkavé jednání, které ulevuje od úzkosti vyvolané obsesí – může jím být také přejídání).
Kontrola bývá též problémem pro děti vyrůstající v „nezdravých rodinách“ (kde zažili alkoholismus rodičů, tělesné či psychické týrání, sexuální zneužívání, …). Dítě se naučí bránit svému strachu (z nevyzpytatelné síly, která mu ubližovala) tím, že se snaží co nejvíce převzít kontrolu (vládu) nad svým životem. Tím se chrání před bolestí. V dospělosti může svoji absolutní kontrolu uplatňovat jen v málo oblastech. Mohou to být třeba peníze – buďto je hromadí a stává se lakomcem, nebo naopak utrácí za všechno možné, věci, nebo jídlo – může se přejídat, nebo směřovat k anorexii ) ve skutečnosti však kontrolu nemá a jídlo ovládá jeho, i když on se cítí jako šéf.

9. Jídlo jako náhrada ukojení hladu po lásce

(více viz článek "hlad po lásce")

 

MUDr.Šárka Poupětová

související články: Bludný kruh přejídání


AKTIP - Privátní institut psychosomatické péče s biomodulačními metodami - detoxikace, kraniosakrální biodynamické a jiné masáže, psychoterapie a psychoterapeutické poradenství.
Individuální přístup - komplexní péče.
AKTIP není zdravotnické zařízení.
AKTIP     Perucká 23, 120 00 Praha 2 - Vinohrady     +420 737 161 885 (09:00 - 14:00)     info@aktip.cz
Progressive consulting v.o.s. http://www.progressive.cz poskytuje prostor společenství samostatně podnikajících osob 311
V případě, že je poskytovatel konkrétní služby plátcem DPH, je cena uvedená včetně DPH.

Jste tady: home > Publikace > O příčinách a dynamice přejídání

Navigace:

Navigace v této sekci:

 
 
 
info@aktip.cz | Ceník služeb | Kalendář akcí | FAQ | GDPR