AKTIP - Konzultační a terapeutický institut Praha

Jak se správně rozejít?

V akutní krizi, kdy člověk nenávidí všechny kolem sebe - včetně sebe - a úplně nejvíc jeho/ji, rozhodují činy. Mluvit o mstě a zvažovat její pro a proti je možné jen v klidu, s chladnou hlavou. Anebo ještě lépe s klinickou psycholožkou Michaelou Fialovou.

Říká se, že myšlenky na pomstu jsou po rozchodu běžné a normální. Souhlasíte s tím?
Ano. Zralá osobnost ovšem nechá takovou myšlenku projít, ale nebude ji už rozvíjet přemýšlením o realizaci. Neuskuteční ji. Nápad pomstít se je běžný, ale není běžné ho realizovat. Přičemž termínem běžné myslím zdravé.

Co je podle vás běžné, a nezdravé?
Například když se ženy mstí mužům přes děti a muži zase drží ženu v šachu penězi. Otázka samozřejmě zní, do jaké míry jsou tyto jejich reakce uvědomělé a nakolik podvědomé, nakolik jsme schopni si uvědomit, že vlastně probíhá boj o moc.

Jaké pocity se obvykle dostavují po rozchodu?
Nejčastěji jde o pocity viny nebo křivdy vůči partnerovi. Často jsou i smíšené, u žen je častý strach ze samoty, úzkost. Jde o emoce, které sebevědomí a sebehodnocení člověka výrazně narušují. V tu chvíli spustí podvědomí obranné mechanismy.

Takto tedy lze chápat pomstu? Jako obranný mechanismus?
Je to regresivní chování. Člověk začne jednat jako malé vzteklé dítě, kterému někdo ukradl kyblíček. Touha po pomstě a její realizace je dětinská, to není chování dospělé osoby. Jenže člověku to v tu chvíli nedochází, protože ho ovládají ho emoce. Chybí mu věcný náhled. On se především ze všech sil snaží zabránit úzkosti, kterou v něm vyvolávají právě pocity viny nebo křivdy.

Znám ovšem člověka, který se mstí, i když k tomu objektivně nemá důvod, protože to byl on, kdo rozchod inicioval ...
To však neznamená, že neprožívá úzkost. Jste si jistá, že se nechtěl jen ujistit o své hodnotě? Že tím jen nemanipuloval? Skutečně chtěl rozchod nebo jen vidět partnera ohroženého?
Upozorňuji ale, že se pořád bavíme o lidech, kteří jsou tzv. normální. Nikoli o psychopatických či hysterických osobnostech.

Mluvíme tedy o lidech, kteří ve vztahu fungovali bez problémů. Je to tak?
Relativně. Dokud je po našem, všichni fungujeme bez problémů. Nějaké výkyvy být mohly, jen si jich okolí nevšímalo. Například náladovost, potřeba mít poslední slovo, používání nátlaku a omezování druhých za účelem dosažení vlastních cílů ... Člověk, který se chová tímto způsobem, se zdá být sebevědomý, ale ve skutečnosti je to přesně naopak. Svým dominantním jednáním si kompenzuje vlastní nedostatky. Není to chování dospělé osoby.

Překvapilo mě, nakolik jsou si ti lidé podobní. Dokonce i prostředky msty se u nich opakují ...
Ovšem. Peníze, děti a když ne děti tak psi, ničení věcí. A samozřejmě pomluvy. K těm saháme, když už nám nic jiného nezbývá. Ale opět je nutné rozlišovat. Potřeba postěžovat si kamarádce, je normální. To není msta. Šíření falešných obvinění v širokém okruhu známých, to je něco úplně jiného. Je to známka anomální osobnosti nebo výrazné nezralosti. Zralý člověk, což je mimochodem málokdo, se nemstí.

Existuje nějaká optimální doba, během které bychom se měli s rozchodem vyrovnat a žít dál?
To je individuální. Záleží na způsobu a důvodu rozchodu, na tom, jak dlouho spolu ti lidé byli, co všechno mají společného. Může to trvat i pár let než člověk začne být připravený na další partnerství, které by neneslo stín toho předchozího. Ale snaha udělat za svým dosavadním životem tlustou čáru taky není vždy správná, důležitější je integrovat zkušenosti, pochopit i svoje chyby a neopakovat je. Do každého vztahu něco investujete. A najednou je všechno pryč a musíte začít stavět zase od začátku. Ale stojíte na startu o zkušenost bohatší.

Mgr. Michaela Fialová
Vystudovala psychologii a pedagogiku na Filozofické fakultě UK v Praze. V roce 2003 atestovala z klinické psychologie. Dvanáct let působila v psychiatrické léčebně, kde vedla psychoterapeutický program na oddělení závislostí žen. V současnosti má privátní praxi v Plzni a Praze v konzultačním a terapeutickém centru AKTIP, kde se věnuje zejména vztahové problematice a psychosomatickým potížím.

Rozhovor k článku "Sladká pomsta? Jak pro koho" (Jitka Bedrnová), Mladá fronta PLUS 39/2009


AKTIP - Privátní institut psychosomatické péče s biomodulačními metodami - detoxikace, kraniosakrální biodynamické a jiné masáže, psychoterapie a psychoterapeutické poradenství.
Individuální přístup - komplexní péče.
AKTIP není zdravotnické zařízení.
AKTIP     Perucká 23, 120 00 Praha 2 - Vinohrady     +420 737 161 885 (09:00 - 14:00)     info@aktip.cz
Progressive consulting v.o.s. http://www.progressive.cz poskytuje prostor společenství samostatně podnikajících osob 417
V případě, že je poskytovatel konkrétní služby plátcem DPH, je cena uvedená včetně DPH.

Jste tady: home > Publikace > Jak se správně rozejít?

Navigace:

Navigace v této sekci:

 
 
 
info@aktip.cz | Ceník služeb | Kalendář akcí | FAQ | GDPR