Techniky zvládání stresu a relaxace

Stres je civilizační výdobytek dneška a působí na každého člověka v různých podobách – od pocitů únavy a vyčerpání,snížené výkonnosti, psychickou nepohodu až po vznik psychosomatických onemocnění a tělesných změn ve smyslu nemoci, zejména přes disbalance imunitního a hormonálního systému. Propojení psychické a tělesné rovnováhy je neoddiskutovatelné. Relaxační techniky využívají této propojenosti a prostřednictvím tělesného (svalového) uvolnění působí na uvolnění a znovunastolení rovnováhy v oblasti psychiky. Harmonizují a pozitivně ovlivňují i obraz tělesných potíží a v neposlední řadě fungují i preventivně proti hromadění stresu v organismu.

Relaxační postupy jsou vhodné pro každého, jejich široká škála nabízí možnost kombinací technik, i při zdravotních omezeních – např. hypertenze, epilepsie, onemocnění srdce či ledvin atd… lze vybrat a osvojit si vhodnou metodu práce se stresem a jeho následky. Kombinace jednotlivých relaxačních metod spolu s event. úpravou životního stylu je základním psychohygienickým opatřením, které pro své současné i budoucí zdraví lze aplikovat v nezdravé době.

Příklady relaxačních technik:

Progresivní relaxace – metoda uvolnění prostřednictvím svalového napětí, dává pocítit rozdíl mezi napětím a uvolněním, které nastupuje bezprostředně.

Břišní dýchání a další dechové techniky – správné relaxační dýchání uvolňuje bránici a tím pocity napětí v oblasti solaru plexus, což je typické místo hromadění pocitu stresu. Okamžité uvolnění, s nácvikem se stává automatickým.

RAM metoda – nácvik tělesného a psychického uvolnění, s velkým úspěchem používaná např. sportovci k navození optimální hladiny motivační trémy a úzkosti, nutné k výkonu. Nutný pozvolný déledobější nácvik, se kterým se postupně osvojované dovednosti kultivují a současně se zkracuje doba nástupu efektu.

Schultzův autogenní trénink – standardizovaná metoda tělesného uvolnění, na kterou lze navázat vytvořením specifických podpůrných manter k navození optimálního psychického stavu.

Kognitivní restrukturalizace – práce s psychickým potenciálem a emočním nastavením prostřednictvím „přenastavení“ negativního myšlení a postojů, vzniklých často už v dětství a v dospělosti automatických, vědomě těžko postřehnutelných. Přesto tyto myšlenky a postoje často blokují rozvoj osobnosti, jeho výkonnost a spokojenost.