Psychoterapie
PSYCHOTERAPIE JE LÉČBA (nejen) duše, jejich obtíží a onemocnění pomocí psychologických prostředků. Je také užitečným pomocníkem při léčbě některých tělesných obtíží a vztahových problémů.
Je užitečná v situacích kdy:
- dlouhodobě prožíváme životní nespokojenost, zmatek, pocity viny, bezmoc osamělost, únavu, nebo „divné“ pocity
- nerozumíme sobě, nebo svému okolí
- se nám v životě (nebo ve vztahu) opakují nepříjemné situace, které nám komplikují život
- procházíme životní krizí
- se nám nedaří vyrovnat se životními změnami či ztrátami
- nás trápí deprese, úzkost, panické ataky, závislosti, psychosomatické obtíže (poruchy příjmu potravy, sexuální obtíže ... )
Poskytuje široké spektrum léčebných prostředků:
- podporu a doprovázení
- léčebné techniky podporující uzdravení
- porozumění souvislostem obtíží
- podporu ve změně vedoucí k odstranění obtíží a zlepšení kvality života, ...
Důležitým léčivým prostředkem psychoterapie je vztah s terapeutem. Poskytuje bezpečí, úctu, porozumění, vcítění a důvěrnost jako základ pro nastartování hojivých procesů. Vytváří léčebné spojenectví pro boj s příznaky. Umožňuje zažít korektivní, hojivé zkušenosti (situace, kterých se obávám, či mě zraňují – zažít jinak, bezpečně, bez zranění). Je velmi důležité, abychom si vybrali terapeuta, se kterým si „sedneme“.
Základním prostředkem psychoterapie je slovo. Kromě toho využívá léčba duše technik práce s tělem (cvičení, masáže, relaxace, …) a umění (výtvarných či hudebních prostředků, tance, dramatického ztvárnění…. )
Psychoterapie může být zaměřená na jedince, pár nebo rodinu
Individuální terapie
Párová terapie
Rodinná terapie
Skupinová terapie
Psychoterapie může být zaměřená na změnu, či doprovázení
- Systematická psychoterapie
- je zaměřená na změnu. Probíhá v pravidelné frekvenci cca 1x týdně).
- Podpůrná psychoterapie.
- Pomáhá člověku unést obtížnou životní situaci či problémy, které nemůže, nebo nechce změnit. Psychická podpora a zájem umožňuje lépe snášet stres. Frekvence setkání nemusí být pravidelná a častá, a mohou se odvíjet od aktuální potřeby klienta.
Psychoterapie má různé formy podle délky trvání:
Čím se liší psychoterapie od poradenství?
Poradenství i psychoterapie mohou řešit podobné problémy.
Rozdíl je ve způsobu práce a hloubce, kterou se zabývají strukturou osobnosti člověka.
Poradenství se zaměřuje na podporu při vyřešení konkrétního problému (např. vztahového, výchovného, komunikačního, obtížné životní situace ...). Pomáhá klientovi hledat vlastní zdroje pro vyřešení problému a zdroje podpory v jeho přirozeném okolí, rozšiřovat pohled na možnosti řešení problému, poskytnout odborné informace k problému, doporučení, učit potřebným novým dovednostem. Jedná se většinou o krátkodobou formu podpory 1- 10 sezení.
Cílem poradenství je pomoci vyřešit klientovi aktuální problém a podpořit jeho schopnost se vyrovnávat s problémy. Více viz poradenství
Psychoterapie se zaměřuje na léčbu psychických obtíží a onemocnění. Pracuje s celou strukturou osobnosti a jejím vlivem na současné obtíže. Oproti poradenství jde do větší hloubky. Někdy se zabývá se i vývojem osobnosti (jak se vyvinuly vzorce myšlení, cítění a chování, které nám komplikují současný život a jak je změnit). Je to společné hledání, co je užitečné bez návodů a receptů). Je to podpora v nalezení vlastní cesty z potíží, vlastní cesty životem. To obnáší trochu více nejistoty než poradenství.
Cílem psychoterapie je zbavit se příznaků, nemoci, cítit se OK, získat kontrolu nad svým chováním, zvýšit autonomii, zlepšit vztahy uvnitř skupiny (např. rodiny. )
Výjimkou je podpůrná psychoterapie - není zaměřena na léčbu a změnu, ale na doprovázení. Pomáhá člověku unést obtížnou životní situaci, či problémy, které nemůže, nebo nechce změnit. Psychická podpora a zájem umožňuje lépe snášet stres.
Někdy se v průběhu péče oba přístupy (poradenství a terapie) doplňují.
Existuje široké spektrum terapeutických škol, které se liší svými teoretickými východisky, zaměřením a přístupem ke klientovi.
PSYCHOLOGICKÉ PROSTŘEDKY
slovorozhovor
neverbální chování
podněcování emocí a emotivita
vytvoření terapeutického vztahu
sugesce
učení
vztahy a interakce ve skupině aj.
DRUHY PSYCHOTERAPIE
direktivnínedirektivní
symptomatická
kauzální
podpůrná
rekonstrukční
náhledová
akční
individuální
hromadná (kolektivní)
skupinová
dynamická
kognitivně-behaviorální
humanistická
CÍLE PSYCHOTERAPIE
odstranění chorobných příznakůreedukace
resocializace
reorganizace, restrukturalizace, rozvoj či integrace pacientovy osobnosti
DĚLENÍ PODLE ÚČINNÝCH FAKTORŮ A POUŽÍVANÝCH METOD
psychoterapie racionální
zaměřena na logické myšlení pacientaexplikace, persuace, reorientace, psychagogika
psychoterapie sugestivní
nepůsobí na myšlení pacienta, využívá sugestibility a hypnabilityhypnóza, placebo
psychoterapie empatická
empatické rozhovory, zrcadlení emocípsychoterapie abreaktivní
zneškodnění patogenního působení negativních emocí tím, že se nechají znovu proběhnout za terapeutických okolnostípsychoterapie relaxační a imaginační
využívá svalovou relaxaci, koncentraci, autosugesci a řízené představyautogenní trénink, progresivní relaxace, řízená imaginace
psychoterapie nácviková
opakování, učení, tréninkpozitivní nácvik, nácvik asertivity, averzivní terapie, systematická desenzibilizace a expozice, nápodoba
psychoterapie psychoanalytická
odhalení podstaty konfliktu a privedení pacienta k náhledu na nevědomou motivacitechnika volných asociací, interpretace a analýza odporu, přenos, přenosová neuróza
psychoterapie interpersonální
objevení a pochopení souvislostí mezi symptomy a interpersonálními vztahyinterpersonální náhled, korektivní emoční zkušenost, skupinová psychodynamika
SOUČASNÉ SMĚRY V PSYCHOTERAPII
(Kratochvíl, 1997) 1. Hlubinná psychoterapie 2. Dynamická a interpersonální 3. Rogersovská 4. Behaviorální 5. Kognitivní 6. Komunikační 7. Gestalt terapie 8. Dasainanalýza 9. Logoterapie 10. Existenciální a humanistická 11. Eklektická a integrativní pojetí1. HLUBINNÁ PSYCHOTERAPIE
PSYCHOANALÝZA S. FREUDA (1856-1939)
Složky psychiky: vědomí, předvědomí, nevědomíPud sexuální (eros, libido)
Pud destrukční (thanatos)
Vývoj libida (fáze orální, sadisticko-anální, falická)
Oidipovský komplex
Osobnost - id, ego, superego.
Obranné mechanismy – vytěsnění, projekce, racionalizace aj.
Náhled
ADLEROVSKÁ PSYCHOTERAPIE
Alfred Adler (1880- 1937)Individuální psychologie
Rodinná konstelace
Pocit méněcennosti
Psychoterapeutický postup – životní plán, životní styl, dodávání odvahy
JUNGOVSKÁ PSYCHOTERAPIE
Karl Gustav Jung (1875-1961)Analytická psychologie
Archetypy a kolektivní nevědomí
Analýza snu
Aktivní imaginace
2. ROGERSOVSKÁ PSYCHOTERAPIE
Carl Ransom Rogers (1902 – 1987)Terapie zaměřená na klienta (Klient- centered therapy), nedirektivní
Sebeaktualizační tendence
Zrcadlení pocitu
Zásady terapie: empatie, akceptace, kongruence (autenticita)
Bezpečný terapeutický vztah
3. BEHAVIORÁLNÍ
Poruchy chování jsou naučené reakce. K vyléčení vede změna v jednání.Využívá se poznatku z výzkumu učení.
4. KOGNITIVNÍ
racionálně-emoční terapie·kognitivní terapie
kognitivně-behaviorální terapie
5. KOMUNIKACNÍ PSYCHOTERAPIE
interakční psychoterapieTeorie komunikace
Metakomunikace, dvojná vazba
6. GESTALT PSYCHOTERAPIE
Expresivní terapie zaměřená na přítomnost a na prožívání a vyjadřování emocí.Frederick Perls (1894 – 1970)
7. EXISTENCIÁLNÍ A HUMANISTICKÁ PSYCHOTERAPIE
Jedinečnost každé osobnostiPodporování osobního růstu
Sebeaktualizace jedince
“Třetí síla”
8. DASAINSANALÝZA
Vychází z existenciální filozofie M. Heideggera a z fenomenologické metody E. HusserlaL. Biswanger, M. Boss
9. LOGOTERAPIE
Viktor Emanuel Frankl (1905 – 1997)Touha po smyslu
Existenciální frustrace
Hodnoty – tvůrčí, zážitkové a postojové
Metody psychoterapie – paradoxní intence, dereflexe
10. HUMANISTICKÁ PSYCHOTERAPIE
Abraham Maslow (1908 – 1970)Psychoterapie je zaměřená na pomoc lidem v jejich duchovním růstu a v realizaci vlastního duševního potenciálu
11. EKLEKTICKÁ A INTEGRATIVNÍ POJETÍ PSYCHOTERAPIE
Eklektická – kombinované využívání různých metod bez ohledu na jejich původní teoretické východiskoIntegrativní – přístup pokoušející se sjednotit různé teoretické přístupy do vyššího celku nebo vytvořit teorii jim nadřazenou
Individuální přístup - komplexní péče.
