AKTIP - Konzultační a terapeutický institut Praha

Neuropsychologie pro předškoláky

Psychofyziologická školní zralost dětí ke školní výuce

Začátek školní docházky je jedním z nejsložitějších období v životě dítěte nejen z hlediska sociálního a psychologického, ale i fyziologického. Celý život dítěte se mění. Vznikají nové kontakty, nové životní podmínky, zásadně nový druh činnosti, nové nároky atd. Stres tohoto období je spojen především s tím, že škola od prvního dne předkládá žákovi celou řadu úkolů, které nenavazují bezprostředně na jeho dosavadní zkušenosti a vyžaduje mobilizaci jeho intelektuálních, emocionálních a fyzických rezerv.

Odborné výzkumy ukázaly, že nejobyčejnější činnosti školáka vyžadují velké nároky na řadu fyziologických systémů. Např. při hlasitém čtení vzrůstá látková výměna o 48%, zkoušení u tabule má za následek zrychlení tepu o 15-30 úderů, zvýšení systolického tlaku, ke změně biochemických ukazatelů krve atd.

Co do intenzity změn, k nimž dochází v dětském organizmu během výuky v prvních týdnech školní docházky, lze školní zátěž srovnat s působením extrémních zátěží na organismus dospělého, dobře trénovaného jedince. Např. průzkum reakcí organismu prvňáčků při vyučování podle ukazatelů srdečně-cévního systému prokázalo, že zátěž dítěte je možné srovnat se zátěží kosmonauta ve stavu beztíže. Tento příklad přesvědčivě vystihuje, do jaké míry je fyziologická adaptace na školu pro děti obtížná.

V současné době nastupuje do školy 75-80% dětí se zdravotními problémy. Zdravotní stav dítěte je jedním ze základních kritérií úspěšnosti jeho adaptace na školu. Pokud zdravotní stav neřešíme, pravděpodobnost nepříznivého průběhu adaptace značně vzrůstá.

Které děti se adaptují nejobtížněji?

Jedním ze základních úkolů, které dítěti škola předkládá, je nutnost osvojení určitého množství vědění, dovedností a návyků.

Bez ohledu na to, že touha učit se je u všech dětí prakticky stejná, je reálná zralost ke školní výuce různorodá.

Školní zralost je taková úroveň vývoje dítěte, při které školní nároky nepůsobí maladaptivně (= zhoršení zdravotního stavu dítěte, selhávání ).

Školní zralost je do značné míry určována úrovní dozrávání mozkových a podkorových struktur, na nichž závisí kvalita poznávacích funkcí dítěte, jež jsou při výuce nezbytné.

Pozorování žáků prvních tříd ukázalo, že pokud nebylo dítě na školní výuku připravené, adaptuje se velmi obtížně jak ve sféře sociální (=vztah se spolužáky a učitelem) tak výkonové(= učební neúspěchy). Tyto děti se stávají „zavrženými“. To vyvolává protestní reakci: děti se špatně chovají o přestávkách, křičí, ruší při vyučování ve snaze alespoň nějak se odlišit.
Pokud nedojde k pochopení příčin špatného chování a korekci adaptačního procesu, může dojít k propadu, k narušení psychického i fyzického zdraví dítěte, protože dlouhodobé působení záporných emocí může vyústit do neuropsychické patologie.

Příčiny potíží ve škole

Hlavní příčinou školních potíží jsou z neuropsychologického hlediska poruchy funkčního vývoje mozku. Je nutné rozlišit pojmy „potíže ve škole“ a „neprospívání“.

Potíže, s nimiž se děti střetávají při školní docházce, nevedou hned k neprospěchu. Naopak, dobrých výsledků v prvním školním roce je dosaženo s obrovským vypětím a neobyčejně vysokou funkční cenou, nezřídka také cenou zdraví. Komplikace spočívá v tom, že právě tyto děti nevyvolávají zvláštní pozornost pedagogů a rodičů; „funkční“ cena školních úspěchu se totiž neprojevuje hned. Rodiče se domnívají, že důvody zhoršení zdraví dítěte mohou být různé, ale nemůže to být školní zátěž, nemůže to být přetížení nebo každodenní mikrostresy z neúspěchů a nespokojenosti dospělých.

Neprospěch je zpravidla výsledkem obtíží ve škole, snížení efektivnosti výuky v důsledku toho, že tyto obtíže nebyly včas odhaleny, nebyly napraveny nebo byla jejich korekce nesprávná. Výsledkem nepozornosti dospělých k obtížím ve škole je zpravidla porucha zdraví, především neuropsychické sféry, která je spojena se stálým pocitem selhávání, provázeného emocionálním a funkčním napětím, zvýšenými obavami a strachem z trestu.

Psychosomatické potíže (angíny, záněty středního ucha, horních cest dýchacích, nespecifické bolesti břicha a hlavy a podobně) jsou pak vnějším projevem tohoto napětí.

Najít včas důvody neprospěchu dítěte je tedy velmi důležité.

Uveďme jednoduchý, ale charakteristický příklad.
U žáka první třídy se objevila porucha psaní (nerovná písmena s různým sklonem, zrcadlová podoba některých písmen), ale jeho domácí úkoly byly psány zpravidla lépe, než práce ve škole a např. diktáty tento žák prakticky psát nemohl kvůli množství chyb.
Tento příklad byl jako úkol předložen k posouzení skupině učitelů prvních tříd a školním psychologům. Většina pedagogů navrhla jako základní prostředek k odstranění potíží zvýšené úsilí a procvičování, „vždyť může, když chce“ ( domácí úkoly má přece napsané lépe). Psychologové byli s pedagogy solidární - navrhovali zvýšit motivaci, aby se dítě snažilo. Nikdo z nich však nevěnoval pozornost příčinám obtíží, které spočívaly v poruše zrakového vnímání a prostorové orientace, jež vyžadovaly speciální pomoc. Nikdo se nezajímal o individuální tempo činnosti dítěte a o celkové tempo výuky. Rychlé tempo činnosti při hodině (nad síly tohoto dítěte) bylo hlavním důvodem snížení kvality práce ve třídě, takže dítě prakticky nezvládalo jakýkoli diktát. Nevyvinutost zrakového vnímání a prostorové orientace a pomalé tempo, komplikované znepokojením dítěte z očekávaného neúspěchu, přinášely vždy špatný výsledek. Ke komplikacím přispěl i na první pohled nedůležitý prvek – dítě drželo špatně pero ( =nevyvinutá jemná motorika), což omezovalo pohyb ruky a ve spojení s obtížemi zrakově prostorového vnímání vedlo k výraznému zhoršení kvality písma a k rychlé únavě.
Poruchy psaní v tomto případě byly důsledkem komplexu příčin, které vedou k obtížím. Neuropsychologická náprava zamezí fixaci potíží, které by jinak dítě provázely po celou dobu školní docházky.

Původ, příčiny, mechanismy a projevy obtíží ve výuce na základní škole jsou tak různorodé a komplexní, že se často nepodaří je oddělit nebo určit ty hlavní.
Neuropsychologická diagnostika jako analýza niterních mechanismů školních potíží umožní pochopit skutečnou příčinu neúspěchu.
Mnohé potíže mohou být díky použití neuropsychologické diagnostiky odhaleny a kompenzovány ještě před začátkem školní docházky vhodnou prací s dětmi, nebo i v průběhu již započaté školní docházky.

Neuropsychologická diagnostika odhalí i nespecifické potíže projevující se navenek například jako poruchy chování.

Děti, u nichž byly zjištěny rizikové faktory před začátkem školní výuky a absolvovaly nápravný neuropsychologický program, jsou nejen připravené, ale i schopné si osvojit složitý program a pracovat intenzivněji.

Naše pracoviště se zabývá metodikou hodnocení školní zralosti dětí a včasnou prognózou obtíží při školní výuce. V případě potřeby navrhneme pro vaše dítě individuální nebo skupinovou nápravnou péči.



AKTIP - Privátní institut psychosomatické péče s biomodulačními léčebnými metodami - detoxikace, kraniosakrální terapie, masáže, výživové poradenství, aromaterapie, neuropsychologie, psychoterapie a psychoterapeutické poradenství.
Individuální přístup - komplexní péče.
AKTIP     Perucká 23, 120 00 Praha 2 - Vinohrady     +420 737 161 885     info@aktip.cz
Progressive consulting v.o.s. http://www.progressive.cz poskytuje prostor společenství samostatně podnikajících osob 533
V případě, že je poskytovatel konkrétní služby plátcem DPH, je cena uvedená včetně DPH.
Portál pro partnery

Jste tady: home > Produkty a služby > Neuropsychologie > Neuropsychologie pro předškoláky

Navigace:

Navigace v této sekci:

 
 
 
info@aktip.cz | Ceník služeb | Kalendář akcí | FAQ | international