AKTIP - Konzultační a terapeutický institut Praha

Terapeutické přístupy

Systemická psychoterapie

Pojem označuje samostatnou psychoterapeutickou školu, která je součástí koncepce systemického přístupu ke klientům a vlastní profesionální roli pracovníka v široké oblasti pomáhajících profesí..
Na obecné úrovni vychází systemický přístup z filosofie, že vnější svět naším poznání neodhalujeme, ale vytváříme si ho a realita je naší vlastní konstrukcí.
Systém sice existuje pouze v mysli výroku pozorovatele, ale je pro něho reálný.
Z těchto východisek odvozuje ucelenou teorii systemické psychoterapie, jejíž součástí je jak nové vymezení základních pojmů jako např. "problém, klient, terapie, pomoc, řešení",
Z obecné teorie vycházejí modely systemické praxe, představující metodickou výbavu terapeuta
a konkrétní technické nástroje (konstruktivní otázky, externalizace, zplnomocnění klienta, ocenění).
Systemická terapie, sociální práce a poradenství organizacím, založené na této filosofické platformě, se v rozšiřuje již více než 10 let.

Metoda externalizace:

Tato metoda označuje klientův symptom anebo problém za něco, co stojí vně pacienta a nepatří k jeho osobnosti.
Tím klienta osvobozuje od kritiky druhých, protože přestává být jako osoba s problémem ztotožňován.
Klient může spolu s dalšími osobami na již vyděleném problému pracovat, s tím se stát někým, kdo má moc a kontrolu nad tím, co jej doposud ovládalo.

Narativní terapie.

Člověk se v tomto pohledu jeví jako bytost vyprávějící, narativní. Vytváří a vypráví svůj životní příběh, složený ze sledu událostí, které se odehrávají v jeho životním čase.
Svým vyprávěním přiděluje jednotlivým událostem a vztahům určitý význam.
V terapii dostává mandát svůj příběh aktivně měnit.terapeut se pak stává spoluautorem nového příběhu tím, že v terapeutické situaci vytváří podmínky pro změnu.

Eriksonovská psychoterapie

Jedná se o prolínání hypnosy a nehypnotické terapie, stírá se rozdíl mezi oběma přístupy.
Používají se zde přirozené transové stavy, do nichž se i v běžném životě dostáváme.
Hypnotická relaxace je použita jako rámec komunikace mezi terapeutem a klientem, v níž dochází k získání spolupráce a odstranění zábran.
Hloubka hypnosy v terapii zde není důležitá jako pro badatele v experimentální hypnose, ale hodnotí se zde, jaký léčebný vliv má v tomto kontextu terapeutovo působení.

Rogerovská psychoterapie

Terapeutický přístup vytvořený C.Rogersem, v angličtině nazývaná "terapie zaměřená na člověka", v němčině označovaná jako "terapie rozhovorem". Její specifickým rysem je, že vychází ze samotného klienta a podněcuje jeho samostatný rozvoj, namísto aby se zaměřovala na "usměrňující působení".
Jde o terapii důvěrným otevřeným rozhovorem, při němž se terapeut vciťuje do klienta, plně ho respektuje, podporuje jeho otevřené sebeprojevování a současně může autenticky projevit své osobní pocity.

Gestalt psychoterapie

Gestalt terapie je humanistický směr v psychoterapii, který má své kořeny v psychoanalýze, gestalt psychologii a fenomenologii. Inspiruje se také existencionalismem , holismem a východními duchovními naukami, v prvé řadě zen-budhismem.
Duchovními rodiči Gestalt terapie jsou Frederick Perls a Laura Perlsová. Jako psychoterapeutický směr ji založili ve 40.letech 20.století. Významní představitelé současné Gestalt terapie jsou E. a M. Polsterovi, J. Zinker, G.Yontef aj.
Gestalt terapie klade důraz jak na aktuální prožívání (princip" ZDE A NYNÍ"), tak na celkový proces, jímž klient a jeho vztah s terapeutem prochází. Terapeut pomáhá klientovi uvědomit si svoje pocity, emoce, myšlenky, být s nimi v kontaktu a přijmout je za své. Tak mu umožňuje svobodně se rozhodnout, co a jak ve svém životě udělá, eventuálně změní. Pro Gestalt terapii je nejdůležitější vnímat, co člověk prožívá a jak nyní prožívá svou existenci.

Racionální psychoterapie

Zaměřuje se na logické myšlení klienta.
Snaží se především působit na jeho rozum, soudnost, kritičnost. V centru pozornosti je výklad a objasnění podstaty problému, příčin jeho vzniku a psychosomatických souvislostí.
Cílem je dosažení změny klientových názorů a postojů v oblasti jeho zaměření a životních hodnot.
Předpokladem je důkladný rozbor anamnesy, který již sám je významným psychoterapeutickým činitelem.
Tento přístup se buď může stát nosnou metodou po celou dobu terapie nebo častěji se používá v počátečním stadiu terapie systemické.
Je také vhodnou přípravou k některým speciálním technikám jako je autogenní trénink, hypnosa apod.

Kognitivně-behaviorální terapie.

Je to poměrně mladý směr, který vychází z kombinace kognitivní a behaviorální terapie.
Behaviorální terapie získala podnět ke svému rozvoji v experimentální psychologii zabývající se studiem procesů učení a její výsledky aplikuje na porucha lidského chování.
Poruchy chování jsou dle tohoto přístupu chápány především jako naučené reakce.
Kognitivní terapie věnuje pozornost poznávacím procesům a to především myšlení.
Spojením obou směrů vniká terapeutický přístup, kde se obě filosofická východiska kombinují dle aktuální potřeby.
K hlavním rysům terapie patří:
  • krátkodobost a časová omezenost /většinou max. 20 sezení/
  • zaměření na přítomnost
  • zaměření na konkrétní ohraničené problémy
  • stanovení konkrétních funkčních cílů
  • směřování k rychlé soběstačnosti klienta
  • nácvikové metody: na principu opakování, učení, tréninku získává klient dovednosti, zvládá situace,
  • zvyšuje si pocit vlastní zdatnosti.
Tato metoda se s úspěchem používá především při terapii specifických úzkostných poruch, sociální fobie apod.

/čerpáno z publikace: Kratochvíl: Základy psychoterapie /

Transakční analýza (dále TA)

(jejímž duchovním otcem je kanadský psychiatr a psychoanalytik Eric Berne *1910)
je přístup používaný na poli psychoterapie, poradenství, ve vzdělávacích programech a v tréninku managementu organizací. Je to ucelená, přehledná a srozumitelná teorie o fungování našeho Já a našeho jednání. Má své kouzlo v jednouchém grafickém zobrazení (toho, co se v nás děje a co se děje při jednání s druhými), které pomůže snadno porozumět souvislostem potíží, které máme se sebou či s druhými. Je tak jednoduché, že mu může porozumět i malé dítě.
TA vychází z dynamických léčebných postupů, neurofyziologických poznatků, teorie učení a předpokladu, že v našem já lze rozlišit tři základní části (stavy, ve kterých funguje): Rodič, Dospělý a Dítě. Každý má svůj způsob cítění, myšlení a chování. Zjednodušeně si to lze představit tak, že:
  • Rodič je ta část, která myslí, cítí a jedná jako rodičovské a jiné autoritativní postavy (které byly pro nás důležité). Je především nositelem hodnot, “ví“ co je dobře a co ne. Ochraňuje, pečuje, kárá, trestá, nabádá, zakazuje, hodnotí, je nositelem tradice.
  • Dospělý je část, jejíž cítění, myšlení jednání se vztahuje k aktuální situaci, ve které se ocitáme. Vyhodnocuje vnitřní a vnější podmínky, dělá racionální rozhodnutí, za která nese zodpovědnost. Myslí, řeší, umí, jedná, pracuje, uzavírá dohody.
  • Dítě je ta část, která myslí, cítí a jedná způsobem, který ve člověku zbyl z doby, kdy byl dítětem. Patří do něj jak přirozené, tvořivé dítě tak i dítě přizpůsobené tlaku okolí (adaptované dítě). Raduje se, zlobí, trucuje, bojí se, pláče, trpí nejistotou, nemyslí, chce, čaruje.
Název transakční analýza vystihuje zaměření této metody na transakce – tedy výměny sdělení mezi lidmi. Sdělení v sobě nesou jednak informaci, ale také určitou formu „pohlazení“ (=zájem, ocenění, přijetí, obdarování, uznání, ale i signál, „beru tě na vědomí“, „beru na vědomí tvoji hranici“). Tento druh „pohlazení“ pomáhá sytit naše základní psychologické potřeby, neboť člověk je tvor společenský a potřebuje kontakt s druhými lidmi. Pohlazení mu dávají jistotu, že je (existuje) a jistotu o tom, jaké je jeho místo ve společnosti.
„Člověk potřebuje určitý počet pohlazení denně, jinak mu vysychá mícha“ – to je s oblibou citovaná věta E. Berneho, která jednoduše vyjadřuje tuto psychologickou potřebu. Lze ji možná přirovnat k biologické potřebě výživy – také potřebujeme sycení určitým množstvím a druhem živin, aby se naše tělo cítilo dobře, bylo zdravé a mohlo dobře fungovat. Stejně tak potřebujeme mít nasycené psychologické potřeby, abychom se cítili dobře, byli duševně zdraví a mohli dobře fungovat ve vztazích .
Pokud se nám pohlazení nedostává, pociťujeme frustraci a snažíme se automaticky opatřit alespoň nějaký „kopanec“, což je lepší než nic. Tuto nevědomou logiku můžete snadno pozorovat u malých dětí, které při nedostatku pozitivních pohlazení začnou zlobit, čímž si vyslouží alespoň pohlavek či jinou negativní pozornost. To sice bolí, ale je to lepší než žít v nejistotě, zda vůbec existuje, když si ho nikdo nevšímá (což se rovná psychologické “smrti“). Když se vrátím k příměru s potravou, také asi v období hladu raději zvolíme krmení nekvalitními potravinami, než úplné hladovění. To sice může poškodit naše zdraví, ale je to lepší než smrt hladem. Více o základních psychologických potřebách z pohledu TA.

Druhá část názvu TA (analýza) vystihuje skutečnost, že se zabývá analýzou transakcí (výměn) probíhajících mezi lidmi a analýzou, jak tomu jednotlivé části našeho já (rodič, dospělý, dítě) přispívají. Pokud nám naše transakce dobře sytí naše potřeby, tak se tím zřejmě nemusíme vůbec zabývat. Ale pokud nám naše transakce přinášejí mnoho problémů či bolestí a naše potřeby při tom zůstávají neuspokojené, může nám TA pomoci k uvědomění si a porozumění bolavým a hladovým místům našeho já, která nás „nutí“ opakovat cestu pro „kopance“ jako bychom byli naprogramováni (analýza her a životního scénáře). S pomocí TA můžeme najít také „protilátky potřebné k uzdravení“ tj. způsoby, jak bezpečně sytit hladové potřeby našeho vnitřního dítěte:

  1. uvědomit si, jaký druh pohlazení potřebujeme
  2. objevit a osvojit si efektivní způsoby, jak je získat
  3. zjistit, jaká k tomu potřebujeme svolení a podporu
  4. naučit se, jak se efektivně chránit před tím, co nechceme
Zde si můžete vyzkoušet, jak jste na tom s bilancí svých pohlazení.

Filosofickým východiskem TA je, že lidé jsou OK (přijatelní), rodí se OK, pod necitlivým tlakem mocných se mění v NE-OK a je možné se změnit v OK procesem růstu (třeba s pomocí psychoterapie). Cílem transakční analýzy je strávit co nejvíce životního času v pozici JÁ JSEM OK, TY JSI OK, kdy vycházíme s lidmi a umíme nakládat se životem. Samozřejmě, že všichni můžeme sklouznout do NE-OK pozice (Já jsem OK – Ty nejsi OK, já nejsem OK – Ty jsi OK, já nejsem OK – Ty nejsi OK) pod vlivem velkého životního stresu. Procesem terapie můžeme zjistit, že se můžeme chopit sami OK životní pozice. Můžeme se jednoduše rozhodnout pro život s důvěrou a přístupem JÁ JSEM OK - TY JSI OK. Pak se staráme o svůj vlastní život. Cílem růstu s pomocí TA je větší autonomie – svoboda, soběstačnost, nezávislost, rozvinutí schopnosti uvědomování si sebe (kontaktu se svými emocemi), spontaneity (schopnosti být tady a teď) a schopnosti vytvářet intimitu (blízkost - kde získáváme nejcennější pohlazení).
Více o životních pozicích.
Jaké je vaše základní životním nastavení vůči světu a ostatním lidem?

Pro zájemce o TA další odkazy:

  • Knihy o TA (autor E.Berne): „Co řeknete až pozdravíte“ , „Jak si lidé hrají“ , „Já jsem OK, Ty jsi OK“
  • Asociace sdružující příznivce TA:
    ČATA (Česká asociace TA), více na www.ta-cata.cz
    EATA (Evropská asociace TA), více na www.eatanews.org


AKTIP - Privátní institut psychosomatické péče s biomodulačními metodami - detoxikace, kraniosakrální biodynamické a jiné masáže, psychoterapie a psychoterapeutické poradenství.
Individuální přístup - komplexní péče.
AKTIP není zdravotnické zařízení.
AKTIP     Perucká 23, 120 00 Praha 2 - Vinohrady     +420 737 161 885 (09:00 - 14:00)     info@aktip.cz
Progressive consulting v.o.s. http://www.progressive.cz poskytuje prostor společenství samostatně podnikajících osob 40
V případě, že je poskytovatel konkrétní služby plátcem DPH, je cena uvedená včetně DPH.

Jste tady: home > O nás > Terapeutické přístupy

Navigace:

Navigace v této sekci:

 
 
 
info@aktip.cz | Ceník služeb | Kalendář akcí | FAQ | GDPR